Nanebevzetí Panny Marie

Nedělní Koncert duchovní hudby 14. 8. 2016 (od 20.30 hodin) bude cele zaměřen na mariánská díla. V　úvodu zazní Missa “Virgo prudentissima” pro šest hlasů od Heinricha Isaacka. Je napsaná v　duchu renesanční polyfonie, jejíž počátky najdeme v　takzvané nizozemské škole. Také Giovanni Pierluigi da Palestrina  (žijící v　letech 1525 až 1594) vytvořil mnoho skladeb oslavující Pannu Marii. Přímo pro slavnost nanebevzetí vytvořil mši nazvanou “Assumpta est Maria in caelum”. Tedy česky bychom mohli říct “Vzata je Maria do nebe”. Toto vskutku duchovní dílo uslyšíme dnes mírně zkrácené o část Sanctus. S poslední skladbou nedělního koncertu navštívíme mistra baroka Johanna Sebastiana Bacha. Po latinských mariánských mších se přesuneme k　duchovním kantátám na německé texty. Roku 1723 na svátek Nanebevzetí Panny Marie poprvé v Lipsku zazněla Bachova kantáta "Herz und Mund und Tat und Leben". Tento název, který je zároveň úvodním textem první sborové části, bychom mohli do češtiny přeložit: “Srdce i ústa i skutky i život”. Bach zde přepracoval kantátu, kterou vytvořil již za svého působení ve Výmaru. My uslyšíme Lipskou verzi s　katalogovým číslem 147.

V pondělí 15. 8. 2016 bude polední Hudební siesta obsahovat čtyři díla oslavující Matku Boží. Nejprve se přeneseme do období renesance. Poslechneme si moteto “Assumpta est Maria in caelum”, které vytvořil Giovanni Pierluigi da Palestrina. Zhruba o sto let po Palestrinově motetu vznikla mše, která byla rovněž vytvořená k　slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Má dokonce stejný název "Assumpta est Maria”. Na základě klasického latinského mešního ordinária ji v　letech 1698 až 1702 vytvořil francouzský barokní skladatel Marc-Antoine Charpentier. My tuto mši uslyšíme v　částech – Sinfonie, Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Agnus Dei a Domine salvum. Třetí zastavení Hudební siesty bude v　roce 1706, kdy 22letý Georg Friedrich Händel přijel do Říma. 14. ledna 1707 koncertoval na varhany kostela svatého Jana v　Lateránu a okamžitě si získal přízeň zdejšího šlechtice markýze Ruspoliho, který si u Händela objednával světské skladby, i u kardinála Ottoboniho (otobonyho), pro kterého psal díla duchovní. Patří mezi ně i recitativ s　árií “Panna, jejíž světlo v nebi jasně svítí”. My si z této skladby poslechneme árii “Maria Královna nebes”. Tečku za Hudební siestou udělá slavné “Ave Maria” Charlese Gounoda z　roku 1853. Melodii skladby převzal Gounod z prvního klavírního Preludia C dur, pařícího do sbírky “Dobře temperovaný klavír”, vytvořeného o 137 let dříve Johannem Sebastianem Bachem. Tuto dnes velmi populární skladbu uslyšíme v　úpravě pro trubku a varhany.

15. 8. od 18.35 můžete poslouchat evropské mariánské písně pozdního středověku v podání Souboru pro starou hudbu Augsburg.