Miki Ryvola & orchestr: Tunel jménem čas (recenze CD)

Miki Ryvola & orchestr: Tunel jménem čas (recenze CD)
27. září 2016 Jazz, Recenze, Folk Autor: Milan Tesař

Troje housle, dvě kytary, klarinet a kontrabas. Pro toto obsazení zaranžoval šest písní Mikiho Ryvoly a jednu skladbu jeho bratra Wabiho kontrabasista Petr Pospíšil. Přečtěte si naši recenzi půlhodinového alba, které téměř 75letý Miki nazpíval. 

Čtrnáct let po společném albu se skupinou Nezmaři a osm let poté, co se jako interpret tří písní podílel na kompilaci 16 nej od táborových ohňů, se Miki Ryvola konečně dočkal nového alba. Alba co do rozsahu nevelkého – vždyť těch sedm písniček má dohromady necelou půlhodinu –, ale vkusného a zajímavého, pokud jde o obsah. Celý projekt se zrodil v hlavě kytaristy Marka Rejhona, který v bookletu líčí, jak se v jeho hlavně začala „svět swingových smyčcových orchestrů“ pojit s písněmi, na kterých se kdysi učil hrát na kytaru. A autorem mnoha těchto písní byl právě Miki Ryvola. Jestliže se tedy Rejhon odhodlal oslovit svého dávného hrdinu a nabídnout mu spolupráci s malým orchestrem, byla v tom možná kapka drzosti a dvě kapky odvahy. Když však trampský bard kývl, začal se rodit opravdu zajímavý počin.

Spojení swingu s příjmením Ryvola však není překvapivé. Když jsem s Mikim Ryvolou před několika lety chystal rozhovor pro bluesový časopis Crossroads, objevilo se slovo „swing“ v článku osmkrát. Například když mi líčil své hudební dětství: „Mou hudební láskou byla i lidová muzika. Jako dítě jsem chodil do dětských sborů. Ale milovali jsme především Voskovce, Wericha a Ježka. Brácha měl na šelakových deskách také Glenna Millera a další americké bigbandy. Potom začal sám hrát v malých kapelách swing a to mě samozřejmě ovlivňovalo.“ A o pár odstavců dál, už o vlastní hudební produkci: „Úplně přirozeně jsme hráli swingově. A protože jsme zpočátku ještě neměli vlastní repertoár, přehrávali jsme si Ježka a zpívali Kainarovy texty na swingové standardy. Swingovali jsme automaticky, měli jsme tam synkopy. A tím pádem se na nás tradiční trampové vrhli, že z toho děláme bigbít.“ Ponechme stranou podíl swingu na vzniku rokenrolu/bigbítu, který sám o sobě byl přece jen jinou vývojoví větví než hudba, kterou hráli Ryvolové. Pravda je, že i v roce 2016 ryvolovkám swingový doprovod sluší a je pro je ně jedním z nejpřirozenějších kabátů.

Rejhon svůj nápad svěřil kontrabasistovi a aranžérovi Petru posíšilovi, který šest Mikiho písní (a jednu, To bude asi tím, od jeho bratra Wabiho), upravil do verzí pro troje housle, klarinet, dvě kytary a basu. Tedy žádné bicí, ale také žádné piano a žádné dechy. Každá z těchto tří absencí je pro celkové vyznění alba zásadní. S mohutnou dechovou sekcí by šlo o hru na první republiku a parodii à la Sestry Havelkovy. S klavírem by nevynikly barvy jednotlivých melodických nástrojů ani harmonie, které souzvuk houslí, klarinetu, kytar a kontrabasu vytvářejí. A bez bicích zůstávají Ryvolovy písně křehké a – navzdory osmičlennému orchestru – oholené na dřeň.

Pospíšilovy aranže se nesnaží o retro za každou cenu. Jejich cílem není odvést Ryvolu k jeho vlastním kořenům a ještě kus před ně, třebaže například To bude asi tím opravdu dýchá atmosférou předválečného swingu. V méně známé písni Předpověď počasí se tóny klarinetu míhají nad smyčcovým pozadím, ale určující stále zůstává autorův hlas – jistý a důvěryhodný i v době, kdy jeho majiteli táhne na pětasedmdesát. V závěrečném Září je sice únava malinko cítit, ale je to přesně ten typ únavy, na kterou má legenda Ryvolova formátu právo a kterou navíc hravě pomáhá zakrýt dobře zaranžovaný doprovod.

Doporučuji po Září znovu poslouchat úvodní Tunel jménem čas. Vlak se totiž znovu rozvede, do zpěvákova hlasu se vrátí swingový drive a orchestr po vážnější, podzimně nostalgické notě hraje tentokrát zvesela a skutečně vtipně. „Svět barů, cigárek, kaváren se protnul s krajinou,“ líčí Marek Rejhon v bookletu alba. Já mám z nové desky Mikiho Ryvoly jiný pocit. Nemusely se zde protínat dva různé světy. Všechno je to svět jediný, protože ryvolovky a swing patří k sobě. Je dobře, že tuto souvislost někdo podtrhl a přitom výsledek nepřeplácal ani jiným způsobem nezkazil. Ty písně zůstávají samy sebou a přitom nový obleček jim i jejich autorovi sluší.

ydavatel: Jiří Mašek – Good Day Records
Rok vydání: 2016
Žánr: trampské písně/swing
Celkový čas: 28:06

https://cs.wikipedia.org/wiki/Miki_Ryvola

Hudební výlet do Pobaltí

JUUK_MulkaStabule_obalCDVydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.

Regiony

Regiony

Hudební výlet do Francie

kiledjian_the-otium-mixtapeZveme vás na hudební výlet do Francie.

Tri Nguyen – sólo pro dva nástroje

nguyen-tri_duos-aloneVietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.

Anketa Album roku 2023 – druhá desítka

krajina-ro_mlhoviny_obalCDPodívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.

Témata Jak se vám líbí

Hansen_studio_2024Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web

Darujte Proglas!