Locatelliho výročí

Pietro Antonio Locatelli se narodil 3. září roku 1695 v　Bergamu. Protože už odmalička projevoval jako houslista neobyčejné hudební nadání, poslali ho v 15 letech rodiče do Říma, aby se tu vzdělával u Arcangela Corelliho. Ten ale brzy po jeho příjezdu zemřel. Locatelliho stopa v Římě na pár let mizí. Objevuje se jen útržkovitě v　místech, kde koncertoval a sklízel veliké úspěchy. A nebylo jich málo. Koncertoval například v　Mantově, Benátkách, Mnichově, Berlíně, Frankfurtu i jinde. Roku 1729 se natrvalo usadil v　Amsterodamu, kde pak žil až do smrti, tedy do roku 1764. Nebyl tu ve službách církve ani žádného vévody, ale žil jako svobodný umělec. Mohl si tedy komponovat co chtěl a kdy chtěl, nemusel vyučovat ani koncertovat. Přesto jsou záznamy o tom, že každou středu pro veřejnost koncertoval na housle v　různých bohatých domech. O žáky prý neměl zájem s　odůvodněním: aby jej nenapodobovali. Přesto si jej nakonec někteří našli. Je známo, že vyučoval například Jean-Marie Leclaira. Když spolu koncertovali na jednom pódiu v Itálii, kdosi charakterizoval kontrast jejich houslové techniky: “Locatelli je ďábel, Leclaire anděl!” Když posloucháme houslové party obou mistrů, zjistíme, že na tomto tvrzení je kus pravdy. Leclaire je veskrze jemný, něžný a zpěvný. Locatelli užívá svůj italský temperament.

Locatelli komponoval především houslové skladby, které vydával tiskem doma i v　zahraničí. Nejvýznamnější je sbírka dvanácti houslových koncertů, ke které přiřadil 24 capriccii. Mnozí tvrdili, že jsou nehratelné. Využívá v　nich totiž velmi vysokých poloh, nepřirozeného rozpětí prstů levé ruky, flažoletů a složitých dvojhmatů. Vedle mnoha dalších koncertů (a mimo sbírku L’Arte del violino) psal triové sonáty a concerti grossi.