Lípa Musica 2014

V programu festivalu se představí celá řada renomovaných tuzemských i zahraničních umělců v čele s tenoristou Štefanem Margitou, německým klavíristou Gerhardem Oppitzem, klavíristy Ivanem a Lukášem Klánských, harfistkou Janou Bouškovou, varhaníkem Bernhardem Marxem či houslistkou Lenkou Torgersen a cembalistou Václavem Luksem nebo britským zpěvákem a kytaristou Jonem McCleerym. Ze souborů do severních Čech a Saska zamíří německý Ensemble Musaicum, Ensemble Inégal, Collegium 1704, Clarinet Factory, Martinů Voices či Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Chybět nebude ani opera, tentokrát provedení Scarlatiho Armidy v české premiéře mobilního barokního divadla Florea Theatrum, program pro děti nebo hudební soutěž Lípa Cantantes pro žáky základních uměleckých škol.

Vstupenky na festival jsou k dostání buď online na webu festivalu, v českolipské festivalové kanceláři nebo v předprodejní síti Ticketportal. Více informací najdete na www.lipamusica.cz.

na festival jsou k dostání buď online na webu festivalu, v českolipské festivalové kanceláři nebo v předprodejní síti Ticketportal. .

Na koncerty zdarma festivalovým autobusem

Na vybrané koncerty jsou festivalem vypravovány autobusy z České Lípy a v případě, že trasa vede přes Nový Bor, i odtud. Cesta je pro návštěvníky koncertu zdarma, podmínkou je včasná rezervace a vstupenka na vybraný koncert. Autobus bude letos vypraven na koncerty v Kamenickém Šenově, Šluknově, Groβschönau, Děčíně, Schirgiswalde, Zittau, Doksech a Teplicích. Rezervaci je možné provést ve festivalové kanceláři nebo on-line na http://lipamusica.cz/program-vstupenky.

Lípa Musica podporuje sluchově postižené děti

Lípa Musica se v letošním roce hlásí k charitativní podpoře nově vzniklého Nadačního fondu Ozvěna, který si vzal za své poslání pomáhat dětem a jejich rodičům, kterým přišlo do života sluchové postižení. Festival připravil pro Nadační fond Ozvěna benefiční koncert, který se uskuteční 11. října v německém Schirgiswalde a jehož výtěžek bude Ozvěně věnován. Zároveň bude festivalové koncerty doprovázet veřejná sbírka. Více o Nadačním fondu Ozvěna na www.ozvena.org.

"Lípa Musica se za 12 let své historie hodně proměnila, z pěti koncertů je jich dvacet, nekonají se pouze v České Lípě, ale v rámci Libereckého a Ústeckého kraje či sousedního Saska. Nabízí převážně klasickou hudbu, ne však striktně duchovní s vybočením i do dalších hudebních žánrů. Lípa Musica je doma v České Lípě a jsme na to hrdí. Festival se od roku 2000 dostal ke své dospělosti, můžeme o něm říci, že je největším kulturním počinem tohoto regionu a že má již svou tradici. A to je jedna z největších našich radostí, založili jsme tradici ve městě, v kraji, který to tolik potřebuje. Najít svou identitu a být opět právem pyšný, že se daří navracet těmto místům to, co bylo regionu z hlediska historických souvislostí vzato, je ten nejvyšší cíl. Mít možnost našim dětem něco předat a říci jim, zde máte možnost v něčem pokračovat, o něco se opřít, to je ta hodnota. Cílem festivalu je udržet a prohlubovat jeho tradici. Získat kvalitní festivalové zázemí, které umožní jeho další rozvoj. Rádi bychom medializovali prostřednictvím festivalu nutnou potřebu kvalitních společenských a kulturních prostor v České Lípě. Přáli bychom si, aby v České Lípě konečně došlo k rekonstrukci kulturního domu či divadelních prostor. Zkrátka, aby se konečně něco stalo, protože současný stav je bolestný. Přál bych si, abychom měli jako festival do budoucna festivalový dům, který by se stal kulturním centrem a sloužil pro rozvoj kulturních aktivit ve městě. V následujících letech se pokusíme ještě o propojení se sousedy v Polsku, čímž bychom chtěli naplnit naše sny a poslání, tj. být prospěšný v rámci kulturních aktivit a rozvíjet společensko-kulturní vztahy.

Napsal Martin Prokeš, zakladatel a ředitel festivalu

Program festivalu: nejen ve znamení Roku české hudby Lípa Musica se za dvanáct let své existence stala pevnou součástí kulturního života severních Čech a své jméno si buduje i v sousedním Sasku. Etablovala se jako plně mezinárodní festival s mezinárodní uměleckou účastí i místní působností a ukotvila své postavení v kalendáři severočeské kulturní obce. Uplynulý 12. ročník se do historie zapsal jako divácky nejúspěšnější v celé dosavadní historii festivalu, což je zvláště v kontextu aktuální společenské situace nesporným dokladem pozitivního vnímání a přijímání festivalu a uměleckých hodnot, které zprostředkovává. S o to smělejšími plány přistoupil festival k dramaturgii svého 13. ročníku, jejímž leitmotivem jsou oslavy Roku české hudby. Letošní ročník festivalu nabídne setkání s klasickou hudbou, folkem, alternativní hudbou či operou, chybět nebude ani hudební soutěž pro děti a mládež. Festival bude pokračovat v úspěšně započatém dialogu s německými sousedy. Opět se uskuteční tři koncerty v sousedním Sasku, na kterém se představí především čeští umělci, doma se budou prezentovat renomovaní tuzemští i zahraniční hudebníci v čele se Štefanem Margitou, Jiřím Pavlicou a Hradišťanem, Collegiem 1704 či jedním z předních světových klavíristů Gerhardem Oppitzem. Výjimečným projektem bude i česká premiéra mobilního barokního divadla Florea Theatrum s provedením Scarlattiho opery Armida nebo premiéra britského kytaristy a zpěváka Jona McCleeryho. Mezinárodní hudební festival Lípa Musica každoročně dokazuje, že stagnace a uspokojení ze stávajícího stavu jsou mu cizí. I jeho dvanáctý ročník vedle tradiční a osvědčené nabídky přináší další novinky a obohacení. Ta jsou namíchána s tradicemi v tom správném poměru a posouvají celý hudební podnik zase o krok dál.

Zahájení se Štefanem Margitou

Letošní ročník Lípy Musicy zahájí operní galakoncert Štefana Margity. Tento tenorista patří od konce osmdesátých let, kdy zvítězil v soutěži Pražského jara, k nejvýznamnějším českým pěvcům, kteří reprezentují naše pěvecké umění v zahraničí. Jeho výkony zazněly na všech významných světových scénách jako je Metropolitní opera New York, Covent Garden, La Scala a řada dalších, proslulost mu získalo pěvecké umění v dílech Verdiho, Šostakoviče, Berga, Čajkovského, Martinů a zejména Janáčka, který patří k jeho nejvyhledávanějším a proslulým výkonům. Margita spolupracuje s nejprestižnějšími orchestry a dirigenty jako je např. Simon Rattle, Claudio Abbado, Vladimir Ashkenazy, Jiří Bělohlávek, Jesus Lopez Cobos, James Conlon, Sir John Eliot Gardiner, Sir Charles Mackerras nebo Seiji Ozawa. Margitovy výkony zaznívají na řadě televizních a gramofonových nahrávek, snaží se účinně popularizovat klasickou hudbu i oblast opery. V České Lípě se Margita, který nedávno podepsal smlouvu v newyorské MET až do roku 2019, představí po sedmi letech. V programu složeném z operních skvostů světové hudební literatury pěvce doprovodí Filharmonie Hradec Králové za řízení Marka Štilce. Lípa Musica 2014 začíná 20. září v 19 hod. v českolipském Kulturním domě Crystal.

“ Rád na své vystoupení na festivalu Lípa Musica vzpomínám, moc si vážím vřelého, vzdělaného a chápavého publika, ať je to kdekoliv. V New Yorku, Miláně, Houstonu, Mnichově nebo na koncertě v České republice a pamatuji si nádhernou atmosféru během mého posledního koncertu na Vašem festivalu. Napsal Štefan Margita

Premiéra barokního divadla „na kolečkách“ MHF Lípa Musica se stane svědkem české premiéry prvního mobilního barokního divadla Florea Theatrum. Studium a uvádění barokních oper v celé jejich hudebně-divadelně-taneční a výtvarné syntéze provází soubor Musica Florea od jeho vzniku. K roku 2014 se občanské sdružení Musica Florea rozhodlo vytvořit světově unikátní projekt převozného barokního divadla Florea Theatrum, jehož základem je převozná dřevěná divadelní scéna s vlastní výškovou konstrukcí, která je inspirována stavebními technologiemi vrcholného baroka. Po vizuální stránce je založena na esteticky působivém efektu hloubkové perspektivy, který je vytvářen důmyslnou kombinací bočních kulis, prospektů a sufit. Bohatost rozličných dekorací, historická malířská technika, původní osvětlení založené na součinnosti svíčkových a zrcadlových systémů, to vše autenticky zpřítomňuje poetiku jevištní architektury historických divadel. Vzorem se staly po několik staletí dochované, popřípadě dle dobových parametrů obnovené scénické konstrukce a mašinérie v Českém Krumlově, Litomyšli nebo švédském královském paláci v Drottningholmu. V České Lípě v tomto unikátním divadelním prostoru zazní barokní opera Giuseppe Scarlattiho Armida, která na své objevení čekala řadu let v prostorách zámku v Českém Krumlově. Komorní dílo o lásce, zradě a pomstě provede Musica Florea a Hartig Ensemble v uměleckém nastudování Marka Štryncla. Projekt se uskuteční v pondělí 22. září od 20 hod. v KD Crystal v České Lípě. Obsazení:

Armida – Alice Martini Rinaldo – Lucie Rozsnyó Utaldo – Jaroslav Březina

“Realizace projektu Florea Theatrum započala již v roce 2009. Nedaleko severočeského Skuhrova došlo k nechtěnému pokácení části soukromého lesa. Říkal jsem si, co s tímto krásným dřívím? Postavíme z něho mobilní barokní divadlo! Více než 10 let se mi tato myšlenka honila hlavou. A právě díky této lesní „nehodě“ se začala uskutečňovat. Naštěstí i v této lesní pustině byl slabý telefonní signál. A tudíž s radou pana Slavka, znalce barokního divadla v Českém Krumlově, bylo rozhodnuto. Stromy se odvezou na pilu, kde se z nich nařežou trámy o délce necelých deseti metrů. "

Napsal Marek Štryncl 

Osobitý londýnský folk

Osobitý folkový anglický písničkář, zpěvák a kytarista Jono McCleery vydal své první album Darkest Light nezávisle za pomoci svých fanoušků v roce 2008. Posléze uzavřel smlouvu s nezávislým britským vydavatelstvím Ninja Tune a vydal album There Is, které představí i na festivalu Lípa Musica. Tato nahrávka získala významnou popularitu a je označována jako vybraná směs Malese Davise, Massive Attack, Johna Martyna, Fink a Radiohead. McCleeryho hudba je osobitá, nadčasová, trvalá, reflektující současně minulost, přítomnost i budoucnost. A v České republice bude mít festivalovým vystoupením svou premiéru. Ta se uskuteční ve středu 24. září od 19 hod. v Centru textilního tisku v České Lípě.

“ V Čechách jsem nikdy doposud nebyl, ačkoli v okolních zemích jsem již vystupoval, takže je to pro mě jako návštěva ztraceného dílku puzzle. A když se řekne Česko, vždy se mi vybaví překrásné obrázky Prahy. Už se moc těším, až ji uvidím na vlastní oči. Rozhodl jsem se, že vyberu písně ze všech mých předchozích alb a současně představím i novinky z připravované nahrávky. Budou to zkrátka sólové akustické interpretace staršího i nového materiálu. "

Jono McCleery

Závěr českolipského týdne

Českolipský festivalový týden uzavře recitál proslulého německého varhaníka. Bernhard Marx svá studia absolvoval v Saarbrückenu, Freiburgu, Paříži, Haarlemu a Bologni. V roce 1973 získal prestižní ocenění na Bachově soutěži v Bruggách a o šest let později v Saarbrückenu. Od roku 1972 působil jako varhaník u sv. Jana ve Freiburgu, kde se podílel i na stavbě slavných Metzlerových varhan. Od roku 2011 působí současně i jako varhaník v St. Blasien, kde založil a umělecky vede rovněž mezinárodní varhanní soutěž a festival. Varhany v st. Blasien jsou třetí největší na světě. Kromě výkonné umělecké činnosti se věnuje i pedagogické činnosti a působí jako arcidiecézní inspektor varhan ve Freiburgu. Bernhard Marx s úspěchem koncertuje po celé Evropě, ale i v zámoří. Na svém kontě má řadu ceněných nahrávek. Vyniká nejen interpretační umem opřeným o intenzivní muzikologické bádání, ale současně i výjimečnou virtuozitou hry a citem pro expresivní rejstříkování věrné originálním skladbám.

“ Nástroje po celém světě hovoří různými jazyky, skoro i dialekty podobně jako lidé v různých zemích a krajích. Varhany jsou jako lidská bytost, mají svůj určitý charakter a hráč jej musí ukázat v celé jeho bohatosti a nejlepších aspektech. Je to fascinující nechat znít hudbu v různých rejstříkách, najít pokaždé nové barvy pro varhanní skladby, které hraji již přes 40 let. Je to pro mě vždy ohromné potěšení a dobrodružství poznávat akustiku toho kterého kostela, který ještě neznám, a snažit se posluchačům demonstrovat ty nejjemnější zvuky jejich farního nástroje. Často pak od lidí slýchávám, že si mysleli, že nástroj své farnosti znají celkem dobře, ale že se mnou objevili jeho naprosto nové zvukové možnosti a barvy, které doposud nikdy z nástroje neslyšeli. "

Bernhard Marx

Svatováclavské koncerty Tradice svatováclavských koncertů sahá již hluboko do festivalové historie. V letošním roce festival nabízí dva programy, které jsou na první pohled velmi kontrastní, ale oba svým způsobem reflektují svatováclavskou tématiku. V předvečer svátku svatého Václava se v Kamenickém Šenově setkáme po letech s ansámblem Clarinet Factory, který se na festival vrací a připravuje mimo jiné premiérové uvedení improvizace na Svatováclavský chorál. Multižánrový soubor Clarinet Factory čerpá ve své inspiraci z nejrůznějších žánrů, ale také z odkazu klasické hudby a jejích velikánů a z duchovní tradice této hudby. V programu Dobrá meditace, který soubor připravil k příležitosti svátku sv. Václava, se snoubí duchovní rozměr s přesahem do žánru, jakými jsou třeba minimalismus, lidová a etnická hudba. Hudebníci pronikají do soudobých směrů jak z oblasti vážné hudby, tak jazzu nebo jiných neklasických hudebních odvětví.

Svátek sv. Václava oslaví festival tradičně v Jezvé, kde letos vystoupí renomovaný německý ansámbl Ensemble Musaicum se sopranistkou Karolinou Brachman a altistkou Markétou Cukrovou v programu “In feminea forma” - hudebním portrétu od Hildegardy z Bingen do Elisabeth Jacquet de la Guerre. Ansámbl Musaicum se zaměřuje na dobově poučenou interpretaci vokální hudby 16. až 18. století a tvoří jej vedle zakladatelky – sopranistky Karoliny Brachman – hráčka na violu da gamba Irene Klein a loutnista a theorbista Christoph Barth. Podobně jako je mozaika složená z drobných částí, které vytváří obraz, stejně tak i ansámbl Musaicum tvoří své koncertní programy z pečlivě tematicky a stylisticky vybraných uměleckých kusů – anglických loutnových písní, francouzský airs de cour, italských a německých madrigalů, motet a koncertů. 

“ Lípa Musica patří mezi mladé porevoluční festivaly, jejichž zakladatelé jako první zareagovali na změnu režimu a pokusili se oživit kulturní život v regionech tak, jak tomu bylo před oběma válkami a obdobím komunistické nesvobody. Pomohli nám přiblížit se evropskému spolkovému kulturnímu dění a jeho organizaci "zespoda." Patří jim dík za odvahu, protože je mi jasné, že se svými nápady mnohdy nebyli radními a úředníky zcela chápáni. Na Lípě jsem zpívala několikrát s uskupeními Collegium 1704, Filharmonie Hradec Králové a Musica Florea, a na všechny návštěvy velmi ráda vzpomínám.  Na českolipském festivalu se odehraje premiéra vystoupení Ensemble Musaicum společně se mnou. Jeho členové spolu hrají pravidelně a já znám jednotlivé muzikanty z jiných evropských kapel zabývajících se starou hudbou. Mou milou kolegyní je Karolina Brachman, německá sopranistka s polskými kořeny, a velmi obdivuji umění dvojčat Seitzových, Elisabeth a Johanny, hráček na psalterium a harfu. Všechny tři se bezpečně pohybují v širokém hudebním pásmu od středověku po vrcholné baroko. Každá spolupráce s nimi je mi inspirací a potěšením. "

Markéta Cukrová

Hudební rozjímání s Hradišťanem

Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou je ojedinělým tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož silným inspiračním zdrojem byla zejména v počátcích jeho existence lidová tradice. Od roku 1978 je uměleckým vedoucím Hradišťanu tvůrčí osobnost – houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica, pod jehož vedením se dramaturgie začala postupně transformovat do širších souvislostí historických, geografických, ale i společenských. Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba Jiřího Pavlici, která zcela převládá v posledních projektech. Dnes je Hradišťan profesionálním tělesem, které programově pracuje zejména s odkazem lidové tradice a jejím filozofickým přesahem. Překračuje hranice hudebních žánrů a spolupracuje s osobnostmi různých kultur celého světa. Je častým hostem, domácích i zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i vážné hudby. Hradišťan se na půdu festivalu vrací po sedmi letech a představí se v úterý 30. září v Multifunkčním kulturním centru Sever ve Cvikově a ve středu 1. října prostorách novooldřichovského kostela.

Komorní oslavy české hudby: Klánští, Boušková a Torgersen

Koncerty klavíristů Klánských jsou pro svou ukázkovou souhru, radostnou atmosférou a úhozovou kultivovanost zcela unikátním zážitkem. Ivan Klánský patří léta ke světové pianistické špičce – ať už jako sólista či jako komorní hráč. Dlouhodobě náleží také k vyhledávaným klavírním pedagogům. Je laureátem řady nejprestižnějších zahraničních soutěží. Jako sólista i komorní hráč absolvoval více než čtyři tisíce koncertů na pódiích čtyř světadílů. V letech 1980–1980 byl sólistou České filharmonie. Ivan Klánský je už více než čtvrt století rovněž členem prvotřídního komorního ansámblu Guarneri Trio Prague. Významně se angažuje i v oblasti organizování hudebního života v České republice – je předsedou Chopinovy společnosti, presidentem Chopinova festivalu v Mariánských lázních, předsedou poroty tamní Mezinárodní klavírní soutěže aj. Jeho syn Lukáš Klánský je laureátem mnoha národních i mezinárodních soutěží. V patnácti letech debutoval v pražském Rudolfinu s Pražským komorním orchestrem. V současnosti studuje na HAMU ve třídě svého otce, vystupuje s předními českými orchestry a s dirigenty po celé Evropě. Pro svůj výjimečný talent, hudební inteligenci a ukázkovou zvukovou kultivovanost je nejen ceněným sólistou, ale také vyhledávaným komorním hráčem. Lípa Musica o tom přesvědčí své publikum ve čtvrtek 2. října v nové lokalitě – na zámku ve Šluknově.

Kostel sv. Barbory v Zahrádkách bude i letos hostit tradiční koncertní setkání při svíčkách. Program Il violino boemo, který zde zazní v sobotu 4. října v podání houslistky Lenky Torgersen a cembalisty Václava Lukse, s sebou přináší exkurz do houslové tvorby českých barokních skladatelů Františka Bendy a Františka Jiránka. Kvalita české houslové školy je překvapující, a o to záslužnější je i přínos interpretů, kteří její dílo znovu přináší k posluchačům. Osa koncertu částečně sleduje CD, které interpreti vydali k poctě Bendy, Jiránka nebo Josefa Antonína Gureckého. Zmíněné album se dle kritiků vyznačuje svěžestí, barevností a něhou a nepoučené posluchače dosud neznámý svět české barokní houslové hudby na nahrávce obsažené fascinuje. Lenka Torgersen je absolventkou plzeňské konzervatoře a pražské AMU. Věnuje se hlavně barokní hudbě. V letech 1999-2003 si v tomto oboru dále prohlubovala vzdělání na Schola Cantorum Basiliensis. V současnosti je koncertním mistrem souboru Collegium Marianum a La Cetra Barockorchester Basel a spolupracuje s mnoha dalšími soubory české i světové interpretační špičky. Václav Luks je posluchačům známý především jako umělecký vedoucí souboru Collegium 1704, ale to není jeho jediné angažmá. Jako sólista nebo člen různých komorních souborů vystoupil na řadě významných pódií v Evropě i zámoří. Pravidelně je zván i ke spolupráci s předními evropskými orchestry specializujícími se na interpretaci historické hudby.

Sám Mstislav Rostropovitch si na Janu Bouškovou osobně vyžádal kontakt poté, co uslyšel její hru v rozhlase a hned si ji vybral ke spolupráci na festivalu ve francouzském Evianu pro uvedení premiéry Sonáty pro violoncello a harfu. Susan McDonald, světoznámá profesorka harfy v USA, o Janě Bouškové prohlásila, že je talent století. Jana Boušková se díky výrazným uměleckým úspěchům rychle stala velmi žádanou harfistkou vystupující na renomovaných světových pódiích nejen sólově, ale i komorně s řadou světově proslulých interpretů. Mimo sólové činnosti se Jana Boušková věnuje pedagogické dráze a od roku 2005 je též sólo harfistkou České filharmonie. Je zatím jedinou harfistkou České republiky, která vyhrála světově nejvýznamnější a nejuznávanější harfovou soutěž. Toto vítězství si přivezla z USA v 1992 a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné renomované světové soutěži s největší historickou tradicí, kde společně s nejvyšším oceněním drží též i prvenství jediné české harfistky, která byla do této významné soutěže pozvána. Boušková je pravidelně zvána i k účinkování na světových harfových kongresech a sympoziích, stejně tak i jako pedagog k vedení řady mistrovských kurzů po celém světě. Nahrála přes dvě desítky CD pro domácí i zahraniční firmy, natáčí pro rozhlasové a televizní společnosti. Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. V Kravařích v neděli 5. října představí sólový program složený z děl české hudební literatury.

“ Rok české hudby je pro mě výzvou k nastudování českého repertoáru. Jelikož však naší velikáni - čeští autoři 19. století – harfě nevěnovali pozornost jako sólovému nástroji, převzala jsem skladby z klavírní literatury, které si myslím na harfě zní velmi krásně a jsem tak ráda, že mohu teď sdílet s publikem i ta díla, která v klavírní literatuře obdivuji a která nezůstávají pro mě již jen pouhým snem. "

Jana Boušková

Saské dialogy

Zemlinského kvarteto již od svého založení v roce 1994 navazuje na bohatou tradici české kvartetní školy. Zvítězilo na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Bordeaux (2010), je laureátem Pražského Jara a dalších mezinárodních soutěží. V roce 2005 byla souboru udělena Cena Českého spolku pro komorní hudbu a v roce 2009 cena Nadace Alexandra Zemlinského ve Vídni. Kvarteto vystoupilo v rámci svých turné již na čtyřech kontinentech. Jeho repertoár zahrnuje více než 200 děl předních českých i světových skladatelů. Po úspěchu prvních dvou CD s českou hudbou podepsalo Zemlinského kvarteto exkluzivní nahrávací kontrakt s francouzskou firmou Praga Digitals. Pro ni natočilo již čtrnáct titulů včetně sady čtyř CD s ranou kvartetní tvorbou A. Dvořáka, která získala prestižní francouzské ocenění „Diapason d´Or“. Na festivalu Lípa Musica se Zemlinsky kvartet postará o úvodní koncert německé části festivalu a představí zde průřez českou kvartetní tvorbou – díla Smetany, Dvořáka a Janáčka. Koncert se uskuteční v pátek 3. října v Groβschönau.

Dalším z koncertů, který připomene výroční odkaz české hudby, bude druhý večer německé triády, jež se uskuteční v novém festivalovém prostoru v Schirgiswalde v sobotu 11. října. Na programu zazní Dvořákova Lužanská mše, kterou Dvořák zkomponoval na přání slavného mecenáše umění Josefa Hlávky pro příležitost vysvěcení kaple v jeho letním sídle v Lužanech. Interpretace mše pro sóla, sbor a varhany se ujme Ensemble Inégal se svým dirigentem Adamem Viktorou a varhaníkem Vladimírem Roubalem. Tento ansámbl získal evropské renomé díky svým vysoce ceněným koncertům a CD nahrávkám a stal se synonymem pro objevy z odkazu geniálního českého barokního skladatele, Jana Dismase Zelenky. Jedná se však o všestranné hudební těleso, jehož interpretační záběr se pne od renezanční hudby až po hudbu současnou. Koncertuje na prestižních evropských festivalech, realizoval již 10 úspěšných CD ověnčených řadou významných ocenění (Diapason d´or, IRR Outstanding, Goldberg 5Stars aj.) a pořádá i vlastní koncertní cykly. S podobným programem rozšířeným o připomenutí odkazu H. I. F. Bibera se Ensemble Inégal představí i o den později ve skladatelově rodišti ve Stráži pod Ralskem.

Německá kapitola festivalu se uzavře vystoupením komorního sboru Martinů Voices v sobotu 18. října Žitavě. Toto vokální těleso je schopné interpretovat sborovou tvorbu na nejvyšší umělecké úrovni, neboť všichni členové Martinů Voices jsou profesionálové, kteří získali své vzdělání na konzervatořích a hudebních akademiích, a mají bohaté zkušenosti z praxe. Do svého názvu si dal sbor jméno klasika české hudby 20. století. Ne proto, že by interpretoval pouze dílo Bohuslava Martinů, ale z obdivu ke skladatelovu uměleckému odkazu, kosmopolitně orientovanému, avšak nikdy nezastírajícímu český původ. Česká hudba hraje v dramaturgii tělesa významnou roli, ovšem alespoň ze dvou třetin je repertoár tělesa zaměřen na vokální tvorbu světovou, což představí i na svém dalším festivalovém vystoupení, kde zazní díla Mahlera, Wagnera a Brahmse. Martinů Voices pracují pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka a dokázali si získat respekt české odborné veřejnosti. Do Žitavy přiveze ansámbl hudbu tentokráte převážně německou – skladby Brahmse, Wagnera a Mahlera. Ve většině případů půjde o úpravu děl původně pro sbor neurčených. 

Volání z hlubin v podání Collegia 1704

Pražský barokní orchestr Collegium 1704 je dnes prakticky synonymem pro kvalitní intepretaci barokní hudby konkurenceschopné i v zahraničí. Byl založen cembalistou a dirigentem Václavem Luksem v roce 2005 při příležitosti projektu BACH – PRAHA – 2005, jenž stál na počátku jejich pravidelné spolupráce s festivalem Pražské jaro. V historii ansámblu bylo výrazným mezníkem provedení Zelenkovy Missy votivy, která po uvedení v Praze a na francouzských festivalech v La Chaise-Dieu a Sablé v jejich interpretaci slaví dodnes úspěchy po celém světě. Těleso je rezidenčním souborem Svatováclavského hudebního festivalu v Ostravě a pravidelným hostem MHF Pražské jaro a festivalů ve Francii, Holandsku a Německu. Od podzimu 2008 se oba soubory pravidelně vrací do Drážďan, kde paralelně s Prahou probíhá koncertní cyklus Hudební most Praha — Drážďany navazující na bohaté kulturní tradice obou měst a vyzdvihující především osobnost zde působícího Jana Dismase Zelenky. Na svém kontě má těleso mnohonásobná tuzemská i zahraniční provedení oratoria La Resurrezione, opery Rinaldo či l’Olimpiade, úspěšné koncertní turné s Magdalenou Koženou či slibný koncertní cyklus Hvězdy barokní opery. Na festival Lípa Musica Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 tentokrát přiváží slavné barokní kantáty a moteta z dílen Bacha, Schütze a Bernharda. Koncert se uskuteční ve čtvrtek 9. října v jednom z festivalových center – městě Děčín. Koncert bude zaznamenáván ČRo-3 Vltava a vysílán v rámci Evropské vysílací unie.

Fandango

Hudebně taneční projekt Fandango bude připomínkou běžné hudební praxe 17. a 18. století. Představí dnes již pozapomenutou kombinaci dvou cembal a barokních kastanět, které vytvářejí doprovod pro sólový tanec. Španělský tanec fandango má velmi podmanivý rytmus a inspiroval mnohé hudební skladatele včetně Maurice Ravela při kompozici slavného Bolera. Vedle fandanga představí duo cembalistek Lucie Guerra Žáková a Petra Žďárská hudbu barokních a klasicistních mistrů a doprovodí světoznámou španělskou tanečnici a hráčku na kastaněty Ludovicu Moscu v pestrých ukázkách barokních tanců. Projekt Fandango je pro publikum velice přitažlivý, neboť se v něm představuje minulost dnes již zapomenuta, přesto stále živá. Představení vtáhne posluchače do podmanivého světa barokní hudby a kostýmovaného tance. Premiéru s tímto programem zažije zámek v Doksech. Fandangem se roztančí v pondělí 20. října.

Závěr s Gerhardem Oppitzem

Gerhard Oppitz je jedním z předních německých klavíristů. První veřejné vystoupení absolvoval v jedenácti letech v Heilbronnu, kde zahrál Mozartův klavírní koncert d moll. Na tomto koncertu si jej všiml Paul Buck, profesor Stuttgartské Hudební vysoké školy a přijal jej do své třídy i přesto, že Gerhard Oppitz navštěvoval teprve gymnázium. V roce 1971 se stal Oppitz řádným studentem univerzity a o tři roky později přesídlil do Mnichova, kde navštěvoval mistrovské kurzy Huga Steurerse. Mezinárodní kariéru Oppitz zahájil v roce 1977, poté co jako jediný Němec v historii zvítězil na soutěži Arthura Rubinsteina v Tel AvivuTento úspěch vynesl Oppitze na přední koncertní pódia Evropy, Japonska i USA. O rok později natočil své první album a krátce na to nastoupil na mnichovskou vysokou hudební školu a byl v roce 1981 jmenován nejmladším profesorem v historii Mnichovské univerzity. Oppitz současně každoročně koncertuje ve významných hudebních centrech světa. Jako sólista vystupoval s Berlínskou a Vídeňskou filharmonií, Londýnským a Izraelským filharmonickým orchestrem, Královským filharmonickým orchestrem, Philadelphským a Clevelandským orchestrem, Symfonickými orchestry Bostonu, Detroitu, San Francisca, Staatskapelle Dresden, Gewandhausorchestru Leipzig, orchestrů v Paříži a Mnichově. Ze slavných dirigentů, se kterými Oppitz vystupoval, připomeňme například Sira Colina Davise, Riccarda Mutiho, Lorina Maazela, Gianluigiho Gelmettiho, Dmitrije Kitajenka, Marka Janowského, Zubina Mehtu, Herberta Blomstedta nebo Sira Nevilla Marrinera. Umělecká dráha Gerharda Oppitze se vyvíjela od jeho zájmu o sólové klavírní cykly Bacha, přes sonáty Beethovena, Schuberta a Mozarta k dílům Brahmse. Dnes je Oppitz považován za jednoho z nejlepších interpretů právě děl Johannese Brahmse. Na festivalu Lípa Musica se Oppitz představí hned dvakrát – v sólovém programu 23. října v Teplicích s díly Schuberta a Brahmse a na závěrečném koncertu Novém Boru 25. října v v roli interpreta Císařského klavírního koncertu Ludwiga van Beethovena. Tento závěrečný koncert, kde Oppitze doprovodí renomovaná PKF - Prague Philharmonie řízená Tomášem Braunerem, bude za zvuků závěrečné Dvořákovy Novosvětské symfonie oslavou české hudby i české státnosti, neboť se stane současně i slavnostním koncertem města Nový Bor k státnímu svátku 28. října. 

je jedním z předních německých klavíristů. První veřejné vystoupení absolvoval v jedenácti letech v Heilbronnu, kde zahrál Mozartův klavírní koncert d moll. Na tomto koncertu si jej všiml Paul Buck, profesor Stuttgartské Hudební vysoké školy a přijal jej do své třídy i přesto, že Gerhard Oppitz navštěvoval teprve gymnázium. V roce 1971 se stal Oppitz řádným studentem univerzity a o tři roky později přesídlil do Mnichova, kde navštěvoval mistrovské kurzy Huga Steurerse. Mezinárodní kariéru Oppitz zahájil v roce 1977, poté co jako jediný Němec v historii zvítězil na soutěži Arthura Rubinsteina v Tel AvivuTento úspěch vynesl Oppitze na přední koncertní pódia Evropy, Japonska i USA. O rok později natočil své první album a krátce na to nastoupil na mnichovskou vysokou hudební školu a byl v roce 1981 jmenován nejmladším profesorem v historii Mnichovské univerzity. Oppitz současně každoročně koncertuje ve významných hudebních centrech světa. Jako sólista vystupoval s Berlínskou a Vídeňskou filharmonií, Londýnským a Izraelským filharmonickým orchestrem, Královským filharmonickým orchestrem, Philadelphským a Clevelandským orchestrem, Symfonickými orchestry Bostonu, Detroitu, San Francisca, Staatskapelle Dresden, Gewandhausorchestru Leipzig, orchestrů v Paříži a Mnichově. Ze slavných dirigentů, se kterými Oppitz vystupoval, připomeňme například Sira Colina Davise, Riccarda Mutiho, Lorina Maazela, Gianluigiho Gelmettiho, Dmitrije Kitajenka, Marka Janowského, Zubina Mehtu, Herberta Blomstedta nebo Sira Nevilla Marrinera. Umělecká dráha Gerharda Oppitze se vyvíjela od jeho zájmu o sólové klavírní cykly Bacha, přes sonáty Beethovena, Schuberta a Mozarta k dílům Brahmse. Dnes je Oppitz považován za jednoho z nejlepších interpretů právě děl Johannese Brahmse. Na festivalu Lípa Musica se Oppitz představí hned dvakrát – v sólovém programu s díly Schuberta a Brahmse a na v v roli interpreta Císařského klavírního koncertu Ludwiga van Beethovena. Tento závěrečný koncert, kde Oppitze doprovodí renomovaná řízená , bude za zvuků závěrečné Dvořákovy Novosvětské symfonie oslavou české hudby i české státnosti, neboť se stane současně i slavnostním koncertem města Nový Bor k státnímu svátku 28. října. 

“ Moje rodiště je vzdálené pouhých pět kilometrů od hranice mezi Českem a Bavorskem, a tak jsem svých prvních deset let života strávil v bezprostřední blízkosti se sousední zemí. V té době byly bohužel přeshraniční styky minimální, byla to doba „železných opon“. Čechy pro mě tedy v době mého dětství zůstaly dalekosáhle neznámým a tajemným fenoménem. Když při tom pomyslím, jak tyto temné roky zatěžovaly vztahy mezi Čechy a Němci, jsem velmi šťastný a rád, že od svých 35 let mohu být znovu zván na koncerty do Čech. Považuji to za výsadu a současně mě to i velice těší, protože od počátku pociťuji, jak hluboko je hudba zakořeněná v srdcích Čechů. Vždy mám dojem, že moji posluchači nosí zanícení pro umění v sobě a mám radost, jak jsou vždy ochotni moje vystoupení velmi pozorně sledovat. Dlouho před tím, než jsem se do Čech mohl poprvé vypravit, byla hudba proslulých českých skladatelů skvělým kulturním vyslancem sousední země. Už od dětství jsem si zamiloval kouzlo hudební jazyka Dvořáka, Smetany i Janáčka. Prvním dílem českých mistrů, které jsem možná už v sedmi letech hrál, pokud si dobře pamatuji, byla slavná Dvořákova Humoreska. O trochu později jsem poznal díla Vítězslava Nováka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů – nejen díla klavírní, ale i symfonický repertoár a komorní hudbu. Velmi dobře si pamatuji na období mezi mým 17. a 20. rokem věku, kdy jsem s nadšením hrával zvláště Tři české tance od Bohuslava Martinů (Obkročák – Dupák – Polka) a Novákovy Variace na téma Roberta Schumanna. "

Gerhard Oppitz

Lípa Musica dětem a mladým zpěvákům

Jako každý rok ani tentokrát nezapomíná Lípa Musica na nejmenší posluchače a děti a mladistvé hudbou nadané. Pro děti z mateřských škol a žáky prvního stupně základních škol jsme letos vybrali program, který je také příspěvkem k oslavám Roku české hudby. Představí totiž tvorbu jednoho z našich předních skladatelů Bohuslava Martinů a nabídne i odkaz lidové hudební tvořivosti v úpravách různých autorů. Pro mladé zpěváky Lípa Musica vloni vytvořila jedinečnou platformu, která jim na celokrajské úrovni umožňuje porovnat jejich dovednosti – soutěž Lípa Cantantes. Ta bude letos pokračovat druhým ročníkem. Krásné dětské hlasy, vysoká umělecká úroveň a především úsměv a radost ze zpěvu - tím vším už padesát let obdarovává své posluchače doma i za hranicemi Severáček, liberecký dětský sbor ZUŠ. Od svého založení v roce 1958 manželi Jiřinou a Milanem Uherkovými představuje Severáček velkou „sborovou rodinu“ - ve čtyřech přípravných odděleních a koncertním sboru nyní zpívá na dvěstěsedmdesát děvčat a chlapců od čtyř do osmnácti let. Za pět desetiletí trvání prokázal Severáček své mimořádné kvality mnohými vítězstvími v domácích i zahraničních soutěžích. V programové linii věnované nejmenším posluchačům zazní v podání tohoto tělesa a barytonisty Jiřího Kubíka ryze český sborový program – poetická kantáta Otvírání studánek Bohuslava Martinů, Kdyby tu nic nebylo od Petra Ebena a úpravy lidových písní z pera zakladatele sboru Milana Uherka. Role vypravěče se ujme herec Milan Hodný. Tento projekt se uskuteční v rámci prvního festivalového českolipského týdne – v úterý 23. září v Jiráskově divadle.

Lípa Cantantes

Pěveckou soutěž Lípa Cantates vyhlašuje festival Lípa Musica společně se Základní uměleckou školou v České Lípě a v tomto roce se koná její druhý ročník. Účastníky soutěže jsou žáci ZUŠ Libereckého kraje. Pravidla soutěže stanovují věk účastníků na 7-25 let a rozdělují je do pěti věkových kategorií a jedné zvláštní kategorie pro komorní zpěv. Smyslem jejího konání je podpoření zájmu o interpretaci písní českých i světových autorů a vytváření příležitostí pro talentované žáky. Slavnostní koncert ve foyer ZUŠ České Lípě představí vítěze všech kategorií soutěže. Repertoár soutěže, jejíž porotě předsedá mezinárodně uznávaná sopranistka a profesorka zpěvu na pražské AMU Magdalena Hajóssyová, tvoří lidové a umělé písně a árie s klavírním či jiným instrumentálním doprovodem. Během slavnostního večera dojde i na předávání všech cen v soutěži.

Porota soutěže:

Magdalena Hajóssyová, Katedra zpěvu, Hudební fakulta AMU Praha Bc. Lucie Mairichová, dipl. um, Pěvecké oddělení, Konzervatoř Teplice Mgr. Michal Kutek, vedoucí pěveckého oddělení, ZUŠ Turnov 9

Alena Losová, radní pro školství a zaměstnanost Libereckého kraje, pedagog ZUŠ Česká Lípa Hana Moudrá, starostka města Česká Lípa Marek Kučera, ředitel ZUŠ Česká Lípa

Ceny: 1. – 3. cena bude udělena ve všech kategoriích

1. – 3. cena bude udělena ve všech kategoriích

Mezinárodní festival Lípa Musica věnuje do soutěže finanční částku 5 000,- Kč, která bude rozdělena vítězům dle uvážení poroty, a 2 000,- Kč pro absolutního vítěze.

Porota uděluje Cenu ZUŠ Česká Lípa za mimořádnou interpretaci české lidové písně. Porota uděluje Cenu starostky města Česká Lípa pro absolutního vítěze. Porota uděluje Cenu Pavly Šimkové za muzikální projev v komorním zpěvu.

Součástí slavnostního vyhlášení po ukončení celé soutěže bude koncert vítězů a oceněných. Koncert se bude konat ve Foyeru ZUŠ Česká Lípa 24. 10. 2014 cca od 17.00 hod.

Podmínky soutěže naleznete zde: http://lipamusica.cz/lipa-cantantes

soutěže naleznete zde: http://lipamusica.cz/lipa-cantantes

Termín uzávěrky přijímání přihlášek: 10. října 2014

Prodej vstupenek:

Prodejní místa:

Předprodej vstupenek probíhá ve festivalové kanceláři v České Lípě, na www.lipamusica.cz a v pobočkách sítě Ticketportal a na www.ticketportal.cz. Koncerty, které se uskuteční v českolipském KD Crystal, jsou v prodeji i v pokladně kulturního domu. V pokladnách koncertních prostor či v místních informačních centrech se prodávají také koncerty v Kamenickém Šenově (IC), Šluknově (IC), Cvikově (IC), Děčíně (zámek), v Novém Boru (Knihkupectví Rada a Kultura) v Teplicích (Kulturní dům). Vstupenky na koncerty v Sasku jsou v prodeji na tamních informačních centrech ve Waltersdorfu a Žitavě.

Festivalová kancelář: Klášterní 464/11, Česká Lípa, Otevírací doba: pondělí – pátek 15.00–18.00

Klášterní 464/11, Česká Lípa, Otevírací doba: pondělí – pátek 15.00–18.00

Slevy: Studentům a seniorům nad 60 let poskytujeme slevu 15 %, dětem do 15 let a držitelům průkazu ZTP a ZTP/P slevu 50 %.

Studentům a seniorům nad 60 let poskytujeme 15 %, dětem do 15 let a držitelům průkazu ZTP a ZTP/P slevu 50 %.

Věrnostní program:

MHF Lípa Musica přišel v letošním roce s novinkou, kterou je založení věrnostního programu pro návštěvníky a podporovatele festivalu s názvem Klub přátel MHF Lípa Musica. Členství v klubu je nabízeno ve třech kategoriích v závislosti na kumulované výši nákupu vstupenek či hodnotě zakoupené klubové karty. Každému typu příznivce následně náleží specifický balíček výhod zahrnující přednostní informace o festivalu, zvýhodněné vstupné na koncerty a společenské akce festivalu a rovněž slevy uplatnitelné v síti spolupracujících partnerů, kterými jsou Hotel Berg, hotel Morris, Centrum textilního tisku a Vodní hrad Lipý, Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Sklářské muzeum Nový Bor, Zámek Zákupy, reklamní agentura Deus, i-noviny.cz, magazín Lípa, květiny bellis, parfumérie a oděvy simply chic a publikace Českolipsko na dlani.