Lesní zvěř: Movable Feast (recenze CD)

Lesní zvěř: Movable Feast (recenze CD)
1. září 2014 Alternativní hudba, Recenze Autor: Milan Tesař

Hudba na pomezí žánrů, pro kterou někdo vymyslel pomocné slovíčko nu-jazz. Texty v angličtině, ale také spolupráce s jedním českým básníkem. Zkušení muzikanti, kteří si vedle tuzemských pódií opakovaně zahráli v Mexiku. To je skupina Lesní zvěř. Sledujeme její druhé album Movable Feasts.

Když novináři i vydavatel v roce 2009 v souvislosti s debutovým albem skupiny Lesní zvěř skloňovali termín nu-jazz, kapela na to téma prohlásila: „Nu-jazz nechápeme nutně jako hudbu spojenou s jazzem, je to jen východisko plné svobody, které se právě nenechává omezovat nějakými stylovými škatulkami, a umožňuje nám nespoutaně využívat vlastní představivost. Pro nás, stejně jako pro kohokoli, kdo se rozhodne s námi trávit čas, je to čistě zážitková hudba a dobrodružství.“ O pět let později přichází „tak trochu brněnská“ skupina („Byť nikdo z nás nepochází z Brna, je to pro nás místo setkání“) s novinkou, která je v mnoha ohledech jazzovější než prvotina. Současně je však žánrově pestřejší, vyzrálejší je kompoziční práce a, což je možná největším překvapením alba Movable Feasts, klíčovým prvkem je zde lidský hlas a jeho podoby.

Při výrazné práci s rytmem, při kombinaci elektronických a akustických nástrojů, při všech hravých a zasněných klávesách a trumpetových sólech se práce s hlasem může jevit jako to méně důležité. Nicméně právě nuance, které se daří v jednotlivých písních vykouzlit zpěvákovi Miloši Rejskovi s pomocí hostů, jsou pro atmosféru alba a jeho barevnost určující. Vždyť podobně jako se liší znělý mužský hlas v One Big Soft Spot od zkresleného vokálu v Orifice nebo od klidnější polohy v závěrečné Skid Marks, liší se i celkové vyznění jednotlivých skladeb. Jako důležití aktéři pak do celku promlouvají hostující vokalistka Kristina Krutská (One Big Soft Spot, Razor Ray) a básník Jan Těsnohlídek, recitující svůj český text Ještě je co ztratit (škoda špatně vyslovované hlásky „l“).

Třebaže zpěv, a to jako nositel významu i jako hudební nástroj, hraje na albu výraznou roli, zůstává Lesní zvěř současně zajímavou instrumentální kapelou. Přitom v úvodní skladbě Shoulder Blades trochu klame tělem, neboť zní jazzověji než kdykoli dříve. Nejde samozřejmě o starý swingující jazz, ale spíše o moderní skandinávskou podobu žánru, charakterizovanou jmény jako Esbjörn Svensson nebo Nils Petter Molvaer. Jde o jazz, který formálně vychází z tvaru klavírního tria, resp. kvarteta s dechovým nástrojem, ale obohacuje tradiční rytmiku elektronickými nástroji. Podoba žánru, jak ji Lesní zvěř v úvodní skladbě nabízí, stojí na vysokých tónech klavíru, výrazné trubce a do kontrastu na zvýrazněných basových tónech. Jazzová nálada, opět s výrazným klavírem a trubkou, se vrací v závěrečné skladbě Skid Marks.

Mezi první a poslední skladbou, které lze – přestože jde o plnohodnotné písně – vnímat i jako jakési intro a outro alba, jsme svědky spousty žánrových proměn, často v průběhu jedné kompozice. Postačí zaměřit se na dvě typické členitější skladby: Razor Ray se skládá z 1. klidnější, téměř ambientní pasáže s ženským vokálem; 2. rockového pokračování ve stylu britských kytarovek z 90. let; 3. hlučnější noiseové mezihry; a 4. pasáže s výraznou trubkou. One Big Soft Spot otevírá basová figura, k níž se přidají hlučnější bicí; přichází zklidnění s ženským zpěvem a s mužskou recitací, následované už zmíněných plnohodnotným zpěvem, zde s elektrorockovým doprovodem; a na to naváže opět hlučnější pasáž. Podobně bychom mohli u dalších skladeb psát o dílčích detailech, jakými jsou práce s hvízdáním a jeho nápodobou různými nástroji (Endgame), hra s rytmem (Orifice) nebo drobné pohrávání s přeléváním zvuku z jednoho kanálu sterea do druhého (začátek Endgame). A do toho všeho přichází přesně v polovině alba rockový hit Kavka Airlines.

Lesní zvěř tedy na svém druhém albu skutečně svobodně využívá svou hudební představivost, možná ještě nespoutaněji než na debutu. Sám si jako posluchač více užívám momenty, kdy se trubka Marka Steyera jazzově vznáší nad ambientními zvukovými plochami. Ovšem nebýt svižnějších rockových pasáží, byla by hudba Lesní zvěře jednotvárná. A nebýt zpěvu, možná by po několika málo posleších přestala bavit. Na albu Movable Feasts jsou tyto ingredience příjemně vyváženy a je lhostejné, zda výsledné směsi říkáme jazz, nu-jazz nebo jakkoli jinak.

Vydavatel: Indies Scope
Rok vydání: 2014
Žánr: alternativa
Celkový čas: 46:42

www.lesnizver.cz

(Článek vznikl pro server Brno – město hudby)

NyníOktáva
Skladba: Snímání z kříže Ježíše Krista, Spasitele našeho - Aria: "Ritorna a lui, che tiene"; Autor: Richter František Xaver; Dirigent: Válek Roman; Sóla: Mathmann Philipp - soprán; Soubor: Czech Ensemble Baroque & Choir
17:00Oktáva
17:55Myšlenka na den
18:00Mše svatá
18:40Písně
19:15Večerní chvály
19:30Radio Vatikán (slovenské...

Hudební výlet do Pobaltí

JUUK_MulkaStabule_obalCDVydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.

Regiony

Regiony

Hudební výlet do Francie

kiledjian_the-otium-mixtapeZveme vás na hudební výlet do Francie.

Tri Nguyen – sólo pro dva nástroje

nguyen-tri_duos-aloneVietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.

Anketa Album roku 2023 – druhá desítka

krajina-ro_mlhoviny_obalCDPodívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.

Témata Jak se vám líbí

Hansen_studio_2024Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web

Darujte Proglas!