Květiny v písních dechových orchestrů

 „Nechat mluvit květinu“ nebo „něco říci květinou“ tato slova naznačují význam květin v naší řeči. Protože nejenom slovy můžeme vyjádřit naše myšlenky a pocity. Dříve neměli milenci tolik možností se volně scházet jako dnes, společenská pravidla jim to nedovolala. Proto vkládali svoje přání, stížností nebo prosby do kytice. Historie květomluvy sahá do počátku 18. století. Tehdy nějaká Lady Mary cestovala do Orientu a podávala zprávy o komunikaci skrze květiny ve svých „Dopisech z Orientu“. V té době se dostala řeč květin na veřejnost a začala se běžně používat. Předtím byly květiny v Evropě sice znamením lásky a galantnosti, ale teprve od této doby dostaly nový, zcela netušený rozměr. Kytice z jednoho druhu květin nebyly do poloviny devatenáctého století běžnou záležitostí a tak vznikl bohatý systém znaků, skoro tak komplikovaný jako cizí řeč. Podle toho, jak se kombinovaly rozličné květiny, měnil se jejich význam. Básníci, skladatelé a malíři jich používali ve svých dílech jako symbol. Mnoho obrazů květinových zátiší ze 17. století by nám tedy bylo lépe srozumitelných, pokud bychom ovládali květinovou symboliku.

Každý druh květiny, její zaříznutí a naaranžování má svůj význam. Roli hrají i zdánlivé maličkosti jako to, zda jsou květy sklopené nebo vzpřímené. Některé významy byly tak precizní, že kupříkladu pozvání na schůzku zvadlými růžemi znamenalo hodinovou schůzku, zatímco kytice otočníku s omamnou vanilkovou vůní již dvě hodiny. Všechno mělo přesný význam – kytice, na které byla uvázaná stužka napravo, symbolizovala obdarovaného, zatímco stužka nalevo toho, kdo kytici daroval.

V pořadu Hrajte, kapely vám prozradíme význam květomluvy pomněnky, tulipánu, filaky, rozmarýny, růží, mechu, macešky, lilie, kopretiny, slunečnice, azalky, bramboříku, bazalky, česneku, gerbery, petunie, palmového listu, hortenzie, chrpy, orchidee i šeříku J

Na úvod zazní lidový valčík Roste drobná jatelinka v úpravě Jana Slabáka a v podání Vacenovjáků. O kalině a lásce bude zpívat Zdeněk Baťka za doprovodu MIstříňanky. Jak se stalo, že květiny začaly mluvit, si řekneme po valčíku Čekanka, který napsali Vladimír Studnička a Hana Čiháková. Hrají Bojané. Zahraje vám Starobrněnská dvanáctka valčík Podívej, rozkvetl kvítek. Valčík o petrklíči napsali Josef Růžička a Jiří Bílek. Skladbu Tulipány z Amsterdamu na akordeon zahraje Jaroslav Jiráček za doprovodu Moravěnky. Valčík Pomněnka napsali Jiří Vrána a Hana Čiháková a vy jej uslyšíte v podání Stříbrňanky. O lásce a rozmarýně zazní polka Pod tichou strání. Napsal ji Vladimír Pfeffer, hrát budou Bojané. O fialce vám zahrají Vacenovjáci valčík Slávka Smišovského Hledám, hledám. A ještě vám k poslechnu nabídneme valčík Když sem já šel okolo vrat, ve které vám zavoní karafiát. Růže vám nechá zavonět Šohajka ve valčíku Františka Kotáska a Vladimíra  Salčáka Vůně růží. Dechová hudba Zlaťanka zahraje polku manželů Kameníkových Rozkvetla mně růžička. Zdeněk Baťka před časem napsal valčík Kde sas mně zatúlal, zahrají ho Kameníkovi muzikanti. Slezská kapela přednese polku Neuvadej růžičko autorské dvojice Jindřich Czerný a Hana Čiháková. Do třetice si poslechněte valčík Milana Nedůchala Růže pro maminku v podání Podhoranky. Fialka zavoní ve valčíku Vzpomínání Václava Maňase a Stanislava Pěnčíka v podání Lidečanky. Keramička zahraje lidový valčík U potoka v úpravě Vladislava Sudy. Kopretinku vzpomenou zpěváci Stříbrňanky ve valčíku Slávka Smišovského. Na závěr jsme si nechali Šeříkovou polku v podání Valašky a instrumentální skladbu Pivoňka od Rudolfa Štrubla v podání Mistříňanky.