Jiří Schelinger: Čas 51:71:81 (recenze 3CD)

Jiří Schelinger, od jehož narození letos v březnu uplynulo 60 let a od jehož tragické smrti jsme si v dubnu připomněli tři dekády, zůstává zapsaný v dějinách české populární hudby jako zpěvák paradoxů. U táboráků se zpívá jedna z jeho nejméně typických písní (Holubí dům), textově plytké hity známe z filmových veseloher (Hop a je tu lidoop, Což takhle dát si špenát), někteří na Schelingera vzpomínají jako na průkopníka českého hardrocku a o jeho nedokončeném projektu Zemětřesení se s nostalgií píše jako o čemsi, co mohlo zatuchlou normalizační scénou opravdu pořádně zahýbat. O Schelingerově cestě z područí hitmakera Františka Ringa Čecha až k vytříbené vlastní tvorbě a k touze udělat opravdu „něco serióznějšího“, se letos na jaře opět psalo v hudebních časopisech i v denním tisku. V souvislosti s dvojitým výročím novináři investigativně zjišťovali, jaký měl Schelinger vztah k ženám, zda a jak trpěl v Čechově skupině a zda se mu dařilo lépe předtím v kapele Faraon Karla Šípa. Jedním z nejpřínosnějších střípků v této mozaice bylo vydání reprezentativního trojalba Čas 51:71:81 (prostřední číslo označuje datum první zpěvákovy veřejné nahrávky), které – s určitými odbočkami – představuje tři tváře Schelingera-zpěváka: interpreta písní jiných českých autorů, interpreta vlastních skladeb a interpreta převzatých melodií. Poslední disk, nejméně koncepční, obsahuje navíc několik skladeb v podání Jiřího bratra Milana (mj. z nedokončeného Zemětřesení) a jako bonus píseň Pár posledních přání, kterou Milan Schelinger nazpíval na nejnovější album znojemské kapely Lucrezia Borgia a která s jeho bratrem Jiřím nemá společného vůbec nic.

Rozsáhlý výběr připomíná Jiřího Schelingera skutečně jako zpěváka velmi pestrého repertoáru. Rozpětí od „táborákového“ Holubího domu po hardrockové vypalovačky je úctyhodné, přičemž je zajímavé, že hutnější skladby pro Schelingera psali jak Olda Říha z Katapultu (Láska na první pohled), tak například popový hitmaker Bohuslav Ondráček (Moudrý strýček Véna). Zpěvák sám však měl také smysl pro silnou a zajímavou melodii (Léto s tebou), pro tklivou baladu (I Love You Mädchen krásné) i pro hardrockový nářez (Lupič Willy).

Zatímco po hudební a výrazové stránce se Schelingerovi proplouvání žánry dařilo (jeho drsný hlas dokázal vybalancovat i sebesladší melodii a rychlejším písním také slušel), s textaři měl dlouhodobě problém. Texty Františka Ringo Čecha jsou příšerné: Sestra má mě hýčká nebo Láska na první pohled jsou bláboly na n-tou a Tréma je několikanásobně překonává. Slabé jsou ovšem i některé z textů Karla Šípa (Tak ať, René, já a Rudolf). U obou textařů však na druhou stranu najdeme i povedenější kousky: v Čechově případě je to makarónská hříčka I Love You Mädchen krásné, v případě Karla Šípa například Tam za městem (bohužel s příliš předvídatelnou pointou), Boty děravý nebo dříve nevydaná Píseň pro malou Sylvii. Nejlepším textařem, který se Schelingerem spolupracoval, je bezkonkurenčně Zdeněk Svěrák: nejen Holubí dům, ale také coververze Šípková Růženka nebo Jabloňový list (s nápaditou hudbou Jaroslava Uhlíře) patří k tomu nejlepšímu, co Jiří Schelinger kdy zpíval.

I když různých reedic a výběrů z repertoáru Jiřího Schelingera vyšla řada, až kompilace Čas 51:71:81 dovoluje uvědomit si všechny tyto nuance a žánrové i textařské rozpětí. Můžeme se pouze dohadovat, jakým směrem by se byla zpěvákova dráha ubírala dále, nebýt nešťastného skoku z bratislavského mostu. Opravdu by přestal s bubble-gumovým textařem Čechem spolupracovat, jak to prý plánoval? Stal by se z něj nekompromisní rocker, který by na své popové „hříchy“ zanevřel, ale který by si třeba rád zazpíval další vkusnou baladu typu Holubího domu? Kde by hledal kvalitní textaře? A vzhlíželi bychom k němu jako k legendě, tak jako dnes? Supraphonské trojalbum nám na tyto otázky samozřejmě odpovědi nedá. Ale vkusně, s potřebnou dokumentací a ještě s něčím navíc (rozhovor s Milanem Schelingerem) podává zprávu o tom, jak pestrá a kvalitativně nevyrovnaná je pozůstalost po Jiřím Schelingerovi.  

Rok vydání: 2011
Vydavatel: Supraphon
Žánr: rock
Celkový čas: 62:53 + 67:30 + 67:21