Janková v La Scale

Ve čtvrtek 28. ledna 2016 čeká naši sopranistku debut na scéně tohoto prestižního operního domu a to rovnou v titulní roli　Krásy　v Händelově oratoriu　Triumf času a pravdy　ve scénické úpravě Jürgena Flimma a Ericha Wondera, pod taktovkou Diega Fasolise.

Na Pražském jaru rozezpívá 20. května Dvořákovu síň Rudolfina půvabnými písněmi Janáčka, Brahmse, Fally, Canteloubeho, Respighiho, zazní rovněž švýcarské lidové písně z kantonu Bern a Ticino.

Svůj pražskojarní recitál　sólistka Curyšské opery vměstnala mezi turné s　Les Arts Florissants　a　Williamem Christiem,　Matoušovými pašijemi　s　lipským Gewandhausorchesterem　a opětovným angažmá na　Salcburském festivalu.　Pouze v Praze　ji však diváci budou moci slyšet v　jejím “návratu jak k hudebním, tak lidským kořenům…”

Martina Janková a Gérard Wyss se na pódium Pražského jara společně vracejí po dlouhých sedmi letech s　programem nesoucím podtitul Lidová poezie v　písních. K　němu se sama sólistka vyjádřila následovně:

“Od svých čtyř let jsem měla tu možnost vystupovat ve Frýdlantu nad Ostravicí s populární cimbálovkou rodiny Kotků a učit se od nich naše nádherné lašské lidové písně. Až mnohem později jsem se dozvěděla, že jimi byl okouzlen i sám Leoš Janáček, který v roce 1906 jako vášnivý sběratel tohoto lidového repertoáru zavítal do Frýdlantu za Ignácem Kotkem a své dojmy z　tohoto inspirativního setkání zachytil ve svém fejetonu nazvaném “Myšlenky cestou”. Neměla jsem tušení, že budu mít jen o pár generací později tu čest “pít ze stejného pramene” a vrátit se po letech k　těmto svým hudebním začátkům prostřednictvím písňového CD pro vydavatelství Supraphon, na něž jsme spolu s　Tomášem Králem nahráli Janáčkovy cykly moravské a hukvaldské lidové poezie v　písních. Právě tato cesta zpět k　mým jak hudebním, tak lidským kořenům mě inspirovala při tvorbě nového písňového programu, který je věnován tematice lidové poezie v　úpravách slavných skladatelů a představuje pomyslnou cestu skrze doslova celou Evropu; z　Moravy přes Německo, Švýcarsko (můj druhý domov) až po Itálii a Francii.”

Celý program symbolicky lemuje právě výše zmíněná hudba Leoše Janáčka, který se folklórní tvorbou zabýval prakticky po celý svůj život. Při svých častých toulkách různými kraji se setkával s　lidovými muzikanty, zpěváky, tanečníky, ale také s obyčejnými lidmi, s　nimiž rád hovořil. Právě odtud pramení jeho zájem o lidskou mluvu, který jej dovedl až k　tzv. nápěvkové metodě, objevující se v　jeho tvorbě.

Sopranistka Martina Janková patří k　nejvýraznějším interpretkám mozartovského repertoáru současnosti. Od roku 1998 stálá členka souboru Curyšské opery ztvárnila většinu hlavních rolí v　Mozartových vrcholných operních kusech (Despina v　Così fan tutte, Pamina v　Kouzelné flétně, Zerlina v　Donu Giovannim), a to vždy s　velkým ohlasem jak u publika, tak u odborné veřejnosti. Kromě Curychu hostovala také v　pařížském Théâtre des Champs-Elysées, pražském Národním divadle a ve Státní opeře a také v ženevském Grand Thèâtre. Pravidelně účinkuje na Salcburském festivalu. Vedle sólových recitálů (londýnská Wigmore Hall) se aktivně věnuje nahrávací činnosti.

Gérard Wyss je vyhledávaným komorním klavíristou a doprovazečem. Absolvent Hudební akademie ve švýcarské Basileji, kde dnes sám vyučuje komorní hru a interpretaci písňového repertoáru, má za sebou četná vystoupení v　Evropě, Kanadě, USA a Japonsku. Mezi jeho stálé pěvecké kolegy patří Edith Mathis, Cecilia Bartoli, Nicolai Gedda, Wolfgang Holzmair a Georg Nigl. Vedle toho spolupracuje také s　řadou instrumentalistů (violoncellista Heinrich Schiff, houslista Raphael Oleg). Na svém kontě má úctyhodný počet nahrávek pro rozhlas i nahrávací společnosti (Novalis, Philips).

zdroj: tisková zpráva PJ