I Novák letos jubiluje

65 let uplyne v pátek 18. července 2014 ode dne, kdy ve Skutči zemřel významný český skladatel a pedagog Vítězslav Novák. Jeho památku uctíme zejména jeho vlastními skladbami v rámci polední Hudební siesty v den výročí.

Vítězslav Novák se narodil pátého prosince roku 1870 v jihočeské Kamenici nad Lípou jako syn lékaře. O dva roky později se rodina přestěhovala do Počátek, kde žili deset let. Když pak dvanáctiletému Vítězslavovi zemřel otec, přesídlili s　matkou a dvěma sourozenci do Jindřichova Hradce. Neduživý chlapec, kterého od dětství pronásledovala vážná onemocnění, hrál už v　té době na klavír a na housle. Na gymnáziu v　Jindřichově Hradci se pokoušel o literární a výtvarná díla. Hudební nadání v　něm rozpoznal teprve v　kvartě jeho učitel Vilém Pojman, který jej vedl k　zájmu o hudbu tak, že se Novák již o rok později pokusil komponovat první vlastní skladby. Byly to nejprve písně a klavírní prvotiny. Po maturitě se s　maminkou a dvěma sourozenci přestěhoval do Prahy. Zde začal studovat práva, filosofii a také skladbu na konzervatoři. Ani v　jednom oboru se mu ale příliš nedařilo. Zlom nastal teprve v　okamžiku, kdy jej začal vyučovat Antonín Dvořák. To bylo ve školním roce 1891-92. Zatímco se Novák potýkal s　prvními skladbami, Dvořák byl již skladatelem vyspělým a proslulým. Novák se pod jeho vedením vypracoval ve výborného autora. Zásadní přelom v　jeho tvorbě nastal v　letech 1896 a 1897, kdy po prázdninové cestě po Moravě poznal moravské i slovenské lidové písně. Zkontaktoval se s　mnohými sběrateli těchto písní (i s　Leošem Janáčkem) a pečlivě studoval sbírky písní Erbena a Sušila. Vlivem lidových písní se změnily i jeho vlastní kompozice. Slyšet to je především v dnes velmi známé a populární Slovácké suitě opus 32 z roku 1903, která bude poslední skladbou, kterou budeme v rámci Hudební siesty věnované šedesátému pátému výročí úmrtí Vítězslava Nováka poslouchat. Kromě ní zazní ještě symfonický poem opus 26 "V　Tatrách" a  tři písně ze sbírky milostných písní “Erotikon”.