Folklorní okénko nabídne Legendy

Posluchač se na „Legendách“ může setkat s takovými folklorními veličinami, jakými byli a dodnes jsou Jarmila Šuláková, Jožka Černý či Martin Hrbáč, ale i s Boženou Šebetovskou, Karlem Shánělem, Dušanem Holým a mnohými dalšími vynikajícími zpěváky.

Po nutných digitálních polibcích tak mohou archivní snímky z brněnského a ostravského rozhlasového studia ve staronovém a dobře oprášeném kabátku i nadále těšit posluchačská srdce milovníků lidové písně a zůstat příkladem poctivého folklorního zpívání a muzicírování 2. poloviny 20. století na Moravě a ve Slezsku.

Iniciátory vydání dvoj CD Legendy jsou Jan Rokyta ml. a Magdalena Múčková.

Cimbálová muzika Technik a Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů - dvě hudební tělesa ztělesňující po dlouhá desetiletí rozhlasový ohlas folklorního dění na Moravě a ve Slezsku. Na první pohled se mezi BROLNem a TECHNIKem nabízí několik rozdílů - pokud se muzikanti v moravskoslezské metropoli scházeli v rozhlasovém studiu až po odpoledním příchodu z civilního zaměstnání (převážně technického směru), nahrával BROLN (sestaven převážně z absolventů konzervatoře) v rámci profesionální služby v regulérní pracovní době.

Dramaturgická a upravovatelská podoba Techniku byla po celých 55 let existence směřována jejím uměleckým vedoucím Janem Rokytou. Na primášském postu působil nejprve do roku 1969 Zdeněk Mráz, poté byl primášem Techniku po dobu úctyhodných 43 let (až do ukončení činnosti kapely v roce 2013) Miroslav Hlosta, kterého alternovali Jiří Crha a Jiří Machač.

Umělecká tvář BROLNu byla ovlivňována osobnostmi, z nichž se za všechny patří vzpomenout dramaturgy Jaromíra Nečase, Jaroslava Juráška a Jaroslava Jakubíčka, primáše Bohdana Warchala, Bohumila Smejkala či Jindřicha Hovorku, neméně však i osobité upravovatele Aloise Fialu, Emanuela Kuksu, Františka Dobrovolného či Radka Zapletala. Obě rozhlasová tělesa se na moravskoslezské scéně dobře doplňovala: pokud BROLN vynikal velkým orchestrálním zvukem a často nadregionální stylizovanou polohou hudebních úprav, byl TECHNIK tělesem, které se přes svůj městský původ do hloubky zabýval stylovostí vybraných folklorních regionů, zejména Moravského Valašska a Lašska. Mezi oběma rozhlasovými tělesy panovaly vždy dobré vztahy, podmíněné jednak vzájemnými osobními přátelstvími, ale také vědomím pozice na jedné lodi. Tedy společného úkolu věrně zachovat a pravdivě předat nynějším i dalším generacím posluchačů vzácný odkaz lidové hudební kultury Moravy a Slezska.