Folklorní okénko 27. dubna: František Okénka

Folklorní okénko 27. dubna: František Okénka

V posledním dubnovém Folklórním okénku nás Helena Bretfeldová blíže seznámí s nadcházejícím květnovým jubilantem - s hrubovrbeckým kantorem, zpěvákem, hudebníkem, konferenciérem, lidovým vypravěčem i dlouholetým sběratelem (a výjimečně i utajeným autorem) lidových písní,  „panem rídícím“ Františkem Okénkou, momentálně nejstarším aktivním horňáckým zpěvákem, dlouholetým členem Muziky Jožky Kubíka i posléze nástupnické Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče.

Životaběh pravého vesnického kantora tělem i duší, kterému pocit závazku k rodnému kraji nedal uprchnout za lepšími životními podmínkami do většího města (ač nabídky byly, učitelské i muzikantské),  je bohatým zdrojem nesčetných historek, humorných i místy neveselých – a panu rídícímu stačí umět naslouchat: léty vytříbený a vysokým věkem nijak neporušený vypravěčský styl s jedinečnou jazykovou kulturou nabídl autoru-zapisovateli neopakovatelnou šanci zachytit v osobních (a osobitých) vzpomínkách zasvěceného pamětníka mnohé z mizejícího světa na Horňácku osmi desetiletí minulého století.
František Okénka se narodil jako třetí potomek nijak movité rodiny, která mu ovšem od počátku vštěpovala lásku k muzice a úctu ke vzdělání. V hudebních začátcích ho kromě rodinného prostředí usměrnil budoucí tchán, kuželovský kostelní varhaník a zpěvák Jan Čambal, a v cestě na měšťanku (a později na učitelský ústav do Brna) otcův bratr, ředitel obecné školy ve Strážnici Jan Okénka. Rokem 1941, kdy v Brně studia zdárně absolvoval, začala s několika málo válečnými a poválečnými peripetiemi jeho kantorská kariéra na malotřídkách v Kuželově, v Malé a v Hrubé Vrbce; z místní trojtřídky, z pozice mnohaletého (oblíbeného) ředitele odešel v roce 1983 -  po dvaačtyřiceti letech kantořiny! – do penze, ovšem nikoliv na odpočinek. V roce 1987 se uvolnilo místo kustoda a průvodce na kuželovském větrném mlýně, Větráku, jak mu odedávna říkají místní. To znamenalo konec aktivního hraní v muzice Martina Hrbáče, ale zároveň novou životní náplň, jež přetrvala dodnes; František Okénka je patrně nejstarším aktivním průvodcem po kulturní památce možná nejen ve střední Evropě.
V loňském roce vyšla v boskovickém vydavatelství Albert monografie Švarný šohajíček šlapával chodníček; je důstojným profilem vážené a zajímavé osobnosti muzikantské i lidské, jejíž postřehy stojí za přečtení i zamyšlení – kupříkladu ty o současných lidových muzikách, které je oproti dřívějšku obtížné od sebe rozeznat, neboť jsou plné „konzervatoristů a tí ty šestnáctky sypú jak z rukávu“, ale „kolikrát ten charakter kraje se ztrácí; hrajú jako z not, a to sú mrtvé noty, jak Jožena říkal“, připomíná svého někdejšího primáše Joženu Kubíka. Roztomilé je i přiznání k autorství některých písní, které propašoval kdysi do muziky a jež se na Horňácku uchytily a zlidověly – kupříkladu ta, která byla převzata do titulu knihy. „Dycky se to tajilo“, dodává v knize pan rídící šelmovsky.
Po mnohočetné participaci na rozhlasových i televizních nahrávkách a pořadech (kupříkladu v jednom filmu si zahrál malou roli větrného mlynáře po boku Ondřeje Vetchého) vydal (konečně!) v roce 1996 vlastní profilové CD František Okénka (Gnosis Brno, 1996), z něhož čerpáme většinu ukázek pro dnešní písničkovou gratulaci. V roce 2007 byl František Okénka uveden do Síně slávy Folklorní akademie – FOSKAR.

Autorka článku: Helena Bretfeldová


Hudební výlet do Pobaltí

JUUK_MulkaStabule_obalCDVydejte se s námi za hudbou Litvy, Lotyšska a Estonska.

Regiony

Regiony

Hudební výlet do Francie

kiledjian_the-otium-mixtapeZveme vás na hudební výlet do Francie.

Tri Nguyen – sólo pro dva nástroje

nguyen-tri_duos-aloneVietnamský hudebník Tri Nguyen natočil album pro dva sólové nástroje.

Anketa Album roku 2023 – druhá desítka

krajina-ro_mlhoviny_obalCDPodívejte se na první výsledky ankety Album roku 2023.

Témata Jak se vám líbí

Hansen_studio_2024Podívejte se, co pro vás chystáme v pořadu Jak se vám líbí.

Partneři

Harmonie_logo_velke_web

Darujte Proglas!