Fašank, známější pod názvem masopust, je období plné veselí, barevných maškar, zpěvu a tance. A rovněž lidí, kteří se chtějí bavit, zapomenout na zimu, která jim odnesla slunce a přinesla mnoho starostí. To byl obraz slavností závislých na prvním jarním úplňku, podle kterého jsou odvozeny velikonoce. Od nich sedm neděl zpět nastával konec fašanku (masopustu). Slavnosti, spojené s oslavou slunovratu, jsou součástí folklorních tradic mnoha etnik a prolínají se prakticky celou Evropou.

Na našem území se masopust oslavuje tancem, zpěvem, hodováním a končí úterkem, kdy je o půlnoci „pochována basa“, což znamená konec rozpustilému veselí a nástup postního předvelikonočního období.  

Členové Slováckého souboru Šafrán z Brna-Obřan se pokusili  v roce 2010 za vydatné podpory představitelů města a Jihomoravského kraje aktivizovat brněnské folklorní soubory a skupiny z městských částí pro vytvoření nové tradice brněnských fašanků. Hlavním cílem bylo přiblížit široké veřejnosti a zvláště mladším obyvatelům města jednu z významných  lidových tradic, která bývala v minulosti důležitým předělem hospodářského roku na vesnici. Ukázky tradičních lidových tanců a zvyků z jednotlivých regionů Moravy, včetně množství různých dovádějících masek, se setkaly s nadšeným ohlasem jak aktivních účastníků fašanku, tak i veřejnosti. To, že myšlenka byla dobrá a že se tato tradice začíná vytvářet, potvrzuje již třetí ročník FAŠANKU BRNO 2012, připravovaný na 21. února 2012 od 16,00 na náměstí Svobody.

Soubor ŠAFRÁN vznikl v roce 1949 jako Slovácký národopisný soubor. V roce 1990 byl přejmenován na Slovácký soubor Šafrán Brno. Založi­li jej Jaromír Běhunek a František Lachman, po nich vedení souboru převzali manželé Pohankovi, Zoderovi od roku 1992 Jan Slanina a po něm František Žáček.  Současný starostou je  Stanislav Jelínek. Repertoár souboru byl a je zaměřen na oživování písní, tanců a lidových zvyků z oblasti Slovácka – v poslední době hlavně regionů Horňácka a Kopanic. Současně se snaží také o obnovení místních lidových tradic a krojů z městských částí Obřan a Maloměřic.

Činnost souboru za dobu jeho existence je velmi rozsáhlá - od tradičních besed u cimbálu, koštů vína či Fašanku, až po vystoupení dospělých i dětských tanečníků a zpěváků, jejichž bezprostřední výraz, temperament a spontánní projev ocenili diváci nejen u nás, ale i v zahraničí (např. festival v Portugalsku aj.)  Z hrdostí se hlásí k odkazu vynikajících interpretů a významných folklorních osobností, jakými byli zpěváci Boženka Šebetovská, Květa Černá, Jožka Černý a Jožka Severin nebo spisovatel a lidový vypravěč Zdeněk Galuška, kteří se se souborem spolupracovali. Velkým přínosem pro soubor je rovněž obnovená spolupráce s  vynikající cimbálovou muzikou SYLVÁN pod vedením primáše Jiřího Ledera.