Dobrá poloha: Jen tak (recenze)
Ostravská skupina Dobrá poloha v těchto dnech obměňuje sestavu. My se v recenzi vracíme k loňskému albu Jen tak, které kapela představila na festivalu Mohelnický dostavník a které obsahuje 10 autorských písní kapelníka Petra Sasína. Z našeho vysílání můžete znát skladby Sáro, Atlantida, Tomáš nebo Jen tak.
Hudba ostravské skupiny Dobrá poloha možná není tak pestrá, jak by nasvědčovala minulost jednotlivých členů (od trampfolku přes keltské projekty až po bigbít), ale rozhodně není nudná. Kapela, která loni zvítězila na Mohelnickém dostavníku a které s nadšením tleskají fanoušci nejen z Moravskoslezského kraje, vychází hudebně z folkrocku a textově balancuje mezi trampskými tématy a městským folkem. Autorem repertoáru je kapelník Petr Sasín, zpěvák, kytarista a občasný klavírista, který už se svou předchozí kapelou Morgána předváděl, jak blízká je mu tvorba Romana Horkého a Kamelotu.
Dobrá poloha je žánrově opravdu malinko jinde, avšak ohlasy kamelotího stylu najdeme i na albu Jen tak. Nejde jen o Petrův sytý hlas, který zvláště v dlouhých slabikách připomene Horkého dikci. Především poslední dvě písně alba – klidnější Jen tak i svižný Pentagram – a také trampská U stolu Kamelot připomínají svou stavbou i náladou. Naopak většina ostatních především pomalých skladeb v čele s Atlantidou a Sárou vychází z jiných kořenů a právě v nich se možná slévají hudební zkušenosti jednotlivých muzikantů nejlépe. Kromě samotného faktu, že Petr Sasín má dar napsat solidní (i když ne příliš originální) písničku, stojí za pozornost barevná hra perkusí Tomáše Šindláře (úvodní Sídliště) nebo vkusné irské píšťaly Aleny Gaálové (Posté nebo svižné Šeříky). A akordeon Barbory Turečkové také posouvá Dobrou polohu dál od trampské scény.
Texty většiny písní jsou po řemeslné stránce slušné, ale do paměti se nevryjí, a to ani přes občasné pokusy o slovní hříčky („Šeří se nad šeříky“). Spíše pocitovému a vztahovému charakteru zbytku alba se vymyká hiphopová legrácka Novoroční a především Tomáš, písňové představení bubeníka Tomáše, profesí městského policisty. (Tomáš si v písni mimochodem sám svým silovým zpěvem také zapěje.)
Dobrá poloha působí jako sympatická festivalová poloha, která fanoušky potěší a ostatní neurazí. Díky plnému zvuku zaujme i na první poslech a díky zkušenostem jednotlivých členů jsou její písně poctivě zahrané. Ovšem pokud hledáte originalitu a nové přístupy, Dobrá poloha není to pravé.
Rok vydání: 2010
Vydáno vlastním nákladem
Žánr: folkrock
Celkový čas: 37:13