Devítka: U Ježíška 9 (recenze)

Honza Brož, kapelník folkové skupiny Devítka, si na nedostatek nápadů nemůže stěžovat. V souvislosti se zatím posledním řadovým albem Duše v peří jsem upozorňoval na jeho svěží nápady v textech i na to, jak se Devítka sice nenápadně, ale přesto vyvíjí. Kapela, která těží ze zajímavého spojení hlasů manželů Brožových, je už zřejmě napevno součástí folkového středního proudu, solidně zahraného, ale přece jen předvídatelného. Avšak coby autor-textař Brož ze solidního středu výrazně vyčnívá.

Snad každá etablovaná kapela se jednou dopracuje k vánočnímu albu. A když se pro vánoční desku relativně nedávno rozhodl i Bob Dylan, proč by nemohl Honza Brož? A disciplínu, na které si mnozí vylámali zuby, zvládl na velmi dobrou, pokud ne přímo na výbornou. Album neobsahuje žádné notoricky známé koledy, což je velmi dobře. Civilní projev Devítky by možná „neseným novinám“ slušel, ale přidaná hodnota by byla nulová. CD U Ježíška 9 přináší především Honzův autorský repertoár, doplněný o několik jeho oblíbených vánočních písní. Je to zhudebněná Vánoční píseň Jaroslava Seiferta s melodií Karla Plíhala, k níž Honza Brož přidal svůj příjemný a přirozený pěvecký projev. Dále Ave, kdysi z repertoáru Waldemara Matušky, kterou album překvapivě začíná a kterou si Devítka také velmi příjemně upravila. A především pak Vánoční od Karla Kryla, ke které si Honza Brož dovolil připsat sloku o Krylovi coby „Karlu Velikém“, a dokonce si s autorem písně, díky technice, zazpíval duet. Výsledek je diskutabilní, ale podle mě ani tento pokus nedopadl špatně.

Brožovy autorské písně oscilují mezi tradičními tématy (děťátko v kolébce, závěje sněhu) a osobními vzpomínkami (Litvínov 75, reminiscence na vánoční svátky v době normalizace). Propojení vánočních událostí s pašijovým příběhem není v českém folku úplně nové (najdeme je u Honzy Nedvěda stejně jako u skupiny Pranic), narážka na „stovky Jidášů“ v písni Pod svíčkou je však sympatickým obohacením tématu. Nápadité je propojení Vánoc coby narození dítěte s příběhem o čápovi (Čapí koleda) i vložení modlitby, možná osobní, do úst vymyšleného sedláka z lidu (Sedlák Jan: „Já snažil se žít, jako bys tu byl“).

Devítka občas vybočí z folkových vod použití výrazného funkového rytmu (Sedlák Jan), ale jinak se hudebně drží při zemi. Pěvecky se možná více než na řadových deskách uplatňuje Honza Brož (však je také jeho jméno uvedeno i na obalu alba), a posluchač si tak znovu uvědomí, že nejen Jindřiška, ale i on disponuje výrazným hlasem.

Jestliže mi na vánočním albu Devítky něco vadí, jsou to jen detaily. Pominu drobnost, jako je výslovnost „melí“ místo „jmelí“ i zbytečné zvonečky v Čapí koledě. Největší problém mám se závěrečným recitativem v písni Malý král. Civilně pojaté vánoční vyprávění bohužel patetická recitace biblických veršů stahuje směrem ke kýči. A v okamžiku, kdy to kapela má šanci zachránit třeba kytarovým sólem, píseň i album naprosto nečekaně končí. Ale možná je to záměr, abyste si dobrou vánoční desku pustili znovu od začátku.

Vydavatel: Honza Brož
Rok vydání: 2012
Žánr: folk
Celkový čas: 36:17