Beethoven ji prohlásil za svou nejlepší

Na programu Koncertu duchovní hudby je jedna z　mála Beethovenových duchovních skladeb Missa solemnis opus 123 v tónině D dur. Beethoven, který ji prohlásil za svou nejlepší skladbu, ji dokončil roku 1823, tedy na sklonku svého života. Věnoval ji arcivévodovi Rudolfu Rakouskému. Původně měla být hrána roku 1819 k nastolení arcivévody za arcibiskupa olomouckého, ale skladba, protože vznikala čtyři roky, zazněla poprvé až 7. května 1824 ve Vídni společně s　devátou symfonií. Tehdy nebylo provedené dílo celé, ale pouze tři části: Kyrie, Credo a Agnus Dei. Nahlédneme-li blíže, vidíme, že velebné Kyrie je vystřídáno Gloria, které připomíná “Ódu na radost” z　deváté symfonie. Je to tím, že mši i symfonii komponoval Beethoven ve stejné době. Credo je napsáno velmi střízlivě, bez příkras, aby lépe vynikl text. Zato Sanctus obohatil Beethoven krásným houslovým sólem, které je doprovázeno flétnami. Závěrečná část Agnus Dei – Dona nobis pacem je hudební modlitbou o “vnější i vnitřní smír”. Ozvou se tu i tympány, které navozují válečnou vřavu, což se může jevit jako zvláštní. Pochopíme to, když si uvědomíme, že Beethoven Missu solemnis psal jako reakci na útrapy napoleonských válek, inspirován Haydnovou Paukenmesse, která nese podtitul “In tempore belli” – "Za časů války". Beethovenovo Dona nobis pacem – Daruj nám pokoj – je zde jasným hudebním vyjádřením touhy po smíření a pokoji. Mše tedy nekončí okázale velkým zvukem, jak bývá běžné, ale vytrácí se ve sborovém　pianu tiché modlitby za níž následují pouze tři závěrečné akordy.

Missa solemnis je určená sólistům, velkému pěveckému sboru a symfonickému orchestru. Vysíláme ji z nahrávky, kde  budou účinkovat tito sólisté: Hillevi Martinpelto soprán, Elena Zaremba mezzosoprán, Herbert Lippert tenor a Ronnie Johansen bas. Dále účinkuje Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, doprovází Orchestr der Beethovenhalle Bonn. Nastudoval a provedení řídí francouzský dirigent Marc Soustrot.