Beata Hlavenková: Scintilla je všechno to, za co jsem vděčná

Rozhovor s Beatou Hlavenkovou

Na novém albu Scintilla ses obklopila několika zajímavými hosty. Podle čeho jsi je vybírala?

Kompoziční práce na Scintille se vyvíjela delší dobu. Prvotní nápad byl navázat na předchozí album Theodoros, ale tentokrát jsem k vrstvenému klavíru chtěla přidat fender piano a další klávesové nástroje. A chtěla jsem také víc pracovat se svým hlasem jako s nástrojem. Díky EEA a NF fondu se mi mezitím naskytla příležitost realizovat tento program živě v Norsku a v této fázi do projektu vstoupil klavírista, skladatel a producent Anders Aarum. S dalšími nápady, co se týče hostů, pak přicházel další spoluproducent a také vydavatel alba Petr Ostrouchov, který má velkou zásluhu na tom, jak některé z písní znějí.

Jedním z hostů je violoncellista Jiří Bárta…

S touto volbou přišel Petr Ostrouchov, který s Jiřím Bártou natáčel filmovou muziku. Jiří znal moje album Joy For Joel a mne myšlenka na spolupráci s ním nadchla. Jedna část skladby Timelessness, v níž účinkuje, je už stará, napsala jsem ji v posledním ročníku studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a použila jsem ji. Scintilla hudebně navazuje na Theodoros a lidé, kteří neznali můj background, Theodoros nezařazovali mezi jazz. Jiří jednak nahrál a navrstvil věci předem dané, napsané, ale také jsem použila spoustu jeho krásných momentálních improvizovaných nápadů.

Hostů na albu sice není málo, ale zpravidla se v každé skladbě objevuje jeden nebo dva, a tím pádem nedochází k jejich inflaci. Zmínila jsi už roli Petra Ostrouchova při výběru hostů. Měl na výsledek vliv ještě někdo další?

Od začátku se na tom podílel můj muž Patrik Hlavenka (alias Karpentski), který je většinou prvním posluchačem mých nápadů a s nímž také konzultuji mnoho dalších aspektů kompozice nebo aranže. Já jsem pak přišla s „norskou klikou“, s Justinem Lavashem a s Ingrid Jensen, Petr doporučil další hosty. Pak jsme společně řešili, co by se hodilo do které skladby, ale poslední slovo jsem měla já. S oběma jsem taky konzultovala výsledný zvuk. Jako čtvrtý spoluproducent je v bookletu uveden Anders Aarum, protože nahrával jednak Julii a pak také celý Kennethův perkusivní set už se znalostí mých skladeb a hudby jako takové.

V názvech tvých starších desek se skrývají jména tvých synů. Jak je to v případě Scintilly? Odráží se na albu nějak tvůj rodinný život?

Žádná ze skladeb tak sice není prvoplánově pojmenovaná, ale například slovo Companion mohu vztáhnout i na společenství mých nejbližších. Celkově mohu názvem Scintilla shrnout, co cítím, a za co a komu jsem vděčná.

V roce 2015 jsi vedle Scintilly vydala také písně pro děti jako součást audioknihy Pišlické příběhy. Čím budeš žít v roce 2016?

Je pravda, že rok 2015 pro mne byl hodně složitý v tom, že jsem si nabrala spoustu projektů a teprve teď mám možnost si lehce odpočinout. Kromě toho, o čem jsme už mluvili, jsem loni aranžovala většinu skladeb Theodoros pro Jihočeskou komorní filharmonii, který vyústil v krásný koncert. Letos kromě koncertů v Norsku a hraní programu Theodoros mě čekají vystoupení s Lenkou Dusilovou a Baromantikou a koncerty Oslava života. Také jsem začala psát písně pro děti pro TvMiniUni a chystáme další soustředění s výbornými muzikanty ze Slovenska Mariánem Slávkou a Lukášem Duchovičem, s nimiž jsem založila kapelu prozatím s pracovním názvem Beata & Súsedia. Napsala jsem asi devět písní na slovenské texty, Marián je autorem dalších písní. Mám slovenské kořeny a tohle mi vrtalo hlavou už delší dobu, což je ostatně už třeba slyšet na poslední desce Lenky Dusilové a Baromantiky v písni Archív dní, kterou zpívám. Pro B&S jsem našla skvělého textaře Martina Vedeje, který mé myšlenky a nápady převádí do krásných textů.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde a přečíst v magazínu UNI.