250 let po úmrtí Leclaira

Jean-Marie Leclair začínal svou uměleckou dráhu jako tanečník v Turíně. V　šestadvaceti letech odjel do Paříže, kde koncertoval a nějaký čas byl dokonce členem královské kapely. Jako skvělý houslista položil základy francouzské houslové školy. Byla to doba, kdy od postavení prvních houslí Andrejem Amattim uplynulo zhruba sto let a nový nástroj přitahoval stále větší a větší zájem umělců i široké veřejnosti. Nebylo a dodnes není lehké naučit se na housle hrát. Proto když Leclair vytvořil školu houslové hry, byl to velký přínos a dobrý základ, na kterém pak stavěly mnohé další generace. Leclairovy houslové sonáty patří dodnes k　nejlepším barokním skladbám. Itálie a Francie nebyly jediné země, kam zavítalo umění Jean-Marie Leclaira. Pobýval také v　Holandsku a Španělsku. Na sklonku života se vrátil do Paříže, která se mu stala osudnou. 23. října roku 1764 tam byl ve svém předměstském bytě zavražděn. Bylo mu 67 let. Po dlouhém bádání se má zato, že jej zabil jeho vlastní synovec. Co není stále rozluštěno, je, proč vrah nebyl nikdy označen, odsouzen, ani potrestán.

V　den 250. výročí úmrtí Jean-Marie Leclaira (ve čtvrtek 23. října 2014) si v　rámci polední Hudební siesty můžete poslechnout několik jeho skladeb: Koncert C dur pro flétnu, smyčcový orchestr a continuo, dvě sonáty pro smyčce a Ouverturu G dur pro dvoje housle a basso continuo opus 13.